Restaurátorství

LEN A KONOPÍ

Len a konopí patří k nejstarším zemědělským plodinám od pravěku. Poskytovaly základní suroviny pro domáckou výrobu tkanin, provazů a sítí, oleje, potravin pro lidi, krmiva pro zvířata, maziva-kolomazi… To vše nejen pro potřebu vlastní rodiny, ale i k placení daní, a občas i pro obchod.

Dlouho jsme se domnívali, že japonské a čínské informace o archeologických nálezech v souvislosti s konopím odhadované na 10. – 12. 000 let jsou báje jako létající draci.

Před dvěma roky byla publikovaná zpráva z průzkumu pravěkého sídliště u Kolína na východě Středních Čech. Mezi obytnými domy byly čtyři jámy, tři „zásobní“, čtvrtá měla dřevěné roubení, což nasvědčovalo, že jde o studnu. Studny jsou pro archeology vždy „zlatý důl“. Mezi předměty byla nalezena část nádoby s uchem a na něm uchovaná část provazu.

Veškeré analýzy ukázaly, že areál je starý 7 000 let. Znamená to, že před 7000 lety tj. 5000 př. Kr. neboli Starého letopočtu, na našem území bylo konopí záměrně zpracováváno.

5300 let je starý „Ötzi“, muž z ledovce, nalezený v září roku 1991. Jedny z prvních zpráv hovořily o tom, že na jeho oděvu je i podíl konopí. Zatím čekáme na další analýzy, zda se jedná o sešití kůží či dratve v obuvi, provázky, tkanina či ještě něco dalšího.

V Dánských a Švýcarských rašeliništích byly nalezeny, ostatky lidí i se zachovanými oděvy, pozůstatky sídlišť, v blízkosti i močidla, na jejichž dně byly zbytky semen a vláken lnu a konopí. Pylové analýzy ukázaly, že se u sídlišť běžně pěstovalo proso, obilniny, luštěniny, olejniny – mák… prostě vše, co donedávna rostlo na našich polích a zahradách.

Přelom letopočtu  je období, ze kterého máme mnoho nálezů, a proto například víme, že se v té době používaly fermeže*1. Od 8. století se vysychavé oleje používaly běžně. Jak všichni víme, jedná se o olej lněný a konopný. V Číně mají ještě tungový, ten se ale u nás běžně nevyskytuje, pouze ve specializovaných dílnách na restaurování dřevěných předmětů z dálného východu*2.

Oleje lněný a konopný, jsou filmotvorné, můžeme hovořit o nátěrových hmotách, které vytvářejí souvislé, někdy matné jindy lesklejší plochy. Transparentní jsou fermeže. Pigmentované jsou impregnační oleje, lazury, ale postupně i emaily, barvy (včetně uměleckých) a tmely.

Zajímají nás samozřejmě mastné kyseliny v rostlinných olejích, ne tak pro zdraví prospěšnost, ale pro pracovní možnosti chemických reakcí s pigmenty, pryskyřicemi (kalafuna, kopál, damara, mastix atd)..

 

Olej je jedna stránka historického zájmu. Druhá je vlákno – tedy tkaniny. Prehistorické známe pouze z fragmentů. Z období gotiky se zachovaly mnohé deskové obrazy, malované na dřevěných deskách. Stejně tak plastiky – Madony, Piety, sochy svatých i jiné, v našich zemích převážně řezbované – dřevěné, určené pro interiér kostelů, kde je chladno a občas větší vzdušná vlhkost.

Prostředí, kam byly obrazy i plastiky určeny, je důležité. Dřevo bylo nejprve polepeno plátnem, na něj nanesena křídová vrstva a teprve na ni byla provedena vlastní malba, případně zlacení. Používané plátno nesmělo podléhat atmosferickým vlivům (teploty a vlhkosti okolí). Tyto vlastnosti má plátno konopné.

V době panování Lucemburků v našich zemích začíná v Itálii renesance a to je doba, kdy zvolna končí malba na dřevě a přesouvá se na plátno napnuté v rámu. Mnoho zakázek pro kostelní prostředí vyžadovalo stálé používání plátna, které nemění velikost, tj. nesrazí se v délce při změnách teploty a vlhkosti. Čili opět konopné plátno. Malba, která vydržela do dnešních dnů, byla vaječná tempera. Díky vajíčku je pružná.

Na plátno se maluje dodnes. Prostředí i témata se poněkud změnily, obrazy se postupně objevily i v měšťanských domácnostech, domech již ne kamenných ale cihlových, vytápěných. Začalo se používat i plátno lněné a barvy míchat olejem*3.

Proč nás zajímá jakost plátna pro historické malby? Jde o restaurování. V mnoha případech, v důsledku stěhování obrazu či sochy byla poškozena malba. Na malbě se objevily prasklinky, kraklování, někde něco odpadlo, vyboulilo se… Tyto defekty se na obrazech napravují tak, že původní malba – zpravidla celé plátno i s poškozením – je nažehlena na nové plátno voskovou emulzí. Plátno, které se použije, by mělo mít vlastnosti stejné, přinejmenším co nejvíce podobné původnímu.

Zkouška z posledního půl roku: 100% konopné plátno, ale z kotonizované příze, po druhém vyprání začne „chlupatět“. Je otázka, jak moc je při tkaní napjatá osnova a zda se nesrazí během doby. V tom případě by mohlo dojít ke změnám rozměrů nažehlené vrstvy starého obrazu a k novému popraskání malby. Je zapotřebí provést nový průzkum a porovnání plátna z kotonizované příze i plátna z „dlouhé“ příze. Musíme mít jistotu.

 

Třetí obor, kde bychom v restaurování potřebovali konopný materiál v kombinaci se lnem je papírovina. Od doby vzniku tisku byly knihy tištěny na papír z hadrů, tj. ze sepraných a používaných domácích textilií. I v případech restaurování těchto materiálů došlo k mnohým poškozením. Dolévání chybějících částí stránek nebo dokumentů je velice dobrá praxe. Pro historické předměty je však velice problematické u nás běžně používané bavlněné papíroviny. V ČR se ale konopno–lněná papírovina nevyrábí ani v malém. Lépe jsou na tom např Slováci; podle informací kolegů z Matice slovenské z Martina si tamější restaurátoři jezdí pro papírovinu do Německa, kde ji mají – v různém složení i kvalitě…

Co dodat?

Konopí i len – a produkty z nich – nám chybějí.

 

 

Zdroje:

Slánský, Bohuslav: Techniky malby, SNKLU 1953

Brandi Cesare: Teorie restaurování, nakladatelství Tichá Byzanc, r. 2000

Československá vlastivěda III. Lidová kultura. Orbis 1968

 

*1 Fermež vzniká tepelnou úpravou rostlinného oleje. Zahříváním olej oxiduje, houstne, doba zasychání se tím zkrátí. Fermeže se používají jako pojivo barev či samotné například pro napouštění či povrchovou úpravu dřev, opuky, sádry. Fermeže neuzavírají povrch předmětu. V současné době se pro urychlení zasychání přidávají do fermeží sikativa = v oleji rozpustné soli těžkých kovů, u nás nejčastěji kobaltu.

*2 Tungový olej je lisován z ořechů pryšcovitých stromů v Číně, na Kavkaze, Jižní Americe. Vysoký obsah alfa-eleostearové kyseliny způsobuje rychlé vytvrzování za přítomnosti kyslíku. Je odolný proti povětrnostním vlivům, vodě. Používá se na nátěry dřeva. Unikátní struktura mastných kyselin může vyvolat exotermickou reakci = samovznícení!

*3 Pro velice jemné malby byl používán makový i jiné oleje.

Jitka K. Trčková, Jan Vít

text pro Zápisník len a konopí 2019 (vyd. SLK)