Komodita KONOPÍ SETÉ ve vztahu k EU a stav vyjednávání

Sbornik ze semináře-2001

Ing. Jaroslav Humpál, gestor pro zemědělské a potravinářské komodity, odbor koordinace jednání s EU, ministerstvo zemědělství  ČR

Stav v EU do marketinkového roku 2000-2001.
Nařízení Rady 370R1208 - podpory na jeden ha plochy, podpora dělena mezi pěstitele a prvotního zpracovatele – tírnu. Změna od roku 2001-2002, byly Nařízením Rady č. 1673/2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovaným na vlákno stanoveny národní kvóty na produkci dlouhého a krátkého vlákna.  Toto nařízení stanovuje podporu zpracovatelům na jednu tunu vlákna. Podpora pěstitelům je řešena Nařízením Rady č. 1672/2000 měnící Nařízení Rady č. 1251/99 zřizující podpůrný systém pro producenty některých kulturních plodin tím, že do tohoto nařízení doplňuje len a konopí pěstované na vlákno tohoto Nařízení.

Současný stav vyjednávání s EU
V souvislosti se zařazením lnu a konopí pěstovaným na vlákno do Nařízení 1251/1999 (viz Nařízení Rady 1672/2000 o změně Nařízení (ES) č. 1251/1999 o zavedení systému podpor výrobcům stanovených zemědělských plodin za účelem zahrnutí lnu přadného a konopí pěstovaného na vlákno  do tohoto systému) byl v „Dodatečných informacích II" požadavek na základní plochu zvýšen na 2 407 477 ha. Tato výměra vychází ze skutečných výměr všech  plodin, na které se jmenované Nařízení 1251/1999 vztahuje (Vzhledem k tomu, že konopí seté se v ČR do r. 1998 nepěstovalo, je pro výpočet základní plochy uvažováno, že se konopí seté pěstovalo v celém období na výměře 100 ha). Současně  ČR požaduje otevření národní kvóty pro přadný len ve výši 8000 t dlouhého vlákna a 4000 t krátkého vlákna (produkce z 16000 ha) a konopí setého  ve výši 3080 t krátkého vlákna (produkce z 2000 ha konopí setého). Zdánlivý rozpor mezi zvýšením požadavku na národní výměru podle Nařízení 1251/1999 a požadavku na krátké a dlouhé vlákno podle Nařízení 1673/2000 je způsoben tím, že do výměr podle 1251/1999 byly zahrnuty skutečné výměry lnu a konopí. Pokud se jedná o 16000 ha lnu a 2000 ha konopí, bude tato výměra pěstována na úkor jiných plodin v rámci 1251/1999, proto nedojde ke změně celkové národní výměry, ale pouze o změnu struktury pěstovaných plodin. EK požadavek ČR vzala na vědomí, ovšem její reakce je obdobná jako u všech požadavků ČR na stanovení národních kvót a poskytnutí přímých plateb (tj. na jednotku plochy, nebo výrobku). K přímým platbám se EK vrátí v pozdějším stadiu vyjednávání, a kvóty musejí vycházet ze skutečné produkce za referenční období, které bude následně stanoveno. 


Současný stav pěstování konopí v ČR a podpůrný program pro jeho pěstování.
Ing. Marie Tošovská, CSc, MZe
Len a konopí, jak v minulosti, tak i dnes jsou důležité  rostliny, produkující přírodní vlákna. Obecně je však možno konstatovat, že v těch zemích  Evropy, kde jsou příznivé  půdně klimatické podmínky pro obě rostliny, tradičně více převažuje pěstování lnu. Lněná vlákna byla  a jsou využívána více v oblasti textilního, zejména oděvního průmyslu, zatím co konopná sloužila a slouží převážně pro technické využití.
S novými výrobními postupy a možnostmi využití konopí, stoupá v posledních letech zájem o pěstování této plodiny v Evropě i u nás,  především z následujících  důvodů :

  1. Konopí je nejvýnosnější plodina obsahující vlákenný materiál, která se v Evropě pěstuje. Má podstatně vyšší výnosy vlákna než přadný len, přepočítáno na 1 ha, což platí především pro nové odrůdy konopí.
  2. Konopí je méně náchylné na poškození chorobami nebo škůdci, vzhledem k hustotě porostu nemá větší problémy se zaplevelením. To znamená snížení pěstitelských nákladů a potřeby  lidské práce  během vegetace.
  3. Pěstování lnu a konopí pro vlákno  je v zemích ES značně finančně  podporováno.
Nevýhodou konopí ve vztahu k jeho využití na vlákno je to, že má stonek  dlouhý a robusní, se kterým se při sklizni a zpracování  špatně manipuluje. Zařízení pro sklizeň    i zpracování konopí musí být speciálně konstruováno, nehledě na to, že před zpracováním konopného stonku na vlákno musí být stonek krácen řezáním, aby se vůbec dal zpracovat. Vzhledem k tomu, že návrat k technologii máčení konopného stonku již nepřipadá v úvahu a předpokládá se  rosení konopného stonku  na poli, musí být konopná vlákna, pokud jsou určena pro textilní využití, chemicky nebo mechanicky upravována. I po těchto drahých operacích je téměř vždy kvalita konopných stonků oproti lnu nižší a proto má zatím  konopné vlákno větší šanci prosadit se v netextilních sektorech, např. při výrobě buničiny, geotextilií, v papírenském, stavebním a automobilovém průmyslu.

V současné době se  konopí v ČR využívá více  jako  alternativního zdoje energie – využívá se  jeho  schopnost vyprodukovat velké množství biomasy, i když i pro tyto účely je nutno dořešit některé technické problémy se sklizní,  skladováním  a manipulací.
Pěstování konopí setého je v ČR legislativně ošetřeno Zákonem 167 ze dne 11. června 1998 o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.
V § 24 se zakazuje pěstovat druhy a odrůdy konopí ( rod Cannabis), které mohou  obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů. a v § 29 je uzákoněna ohlašovací povinnost osob pěstujících  konopí na celkové ploše větší než 100 m čtverečných. Tyto osoby jsou povinny nahlásit :

  1. do konce prosince rozlohu pozemků, na nichž bylo pěstováno konopí
  2. do konce května odhad rozlohy pozemků, na nichž bude pěstováno konopí 

Ohlašovacím místem podle výše citovaného zákona bylo do konce roku 2000 příslušné územní pracoviště MZe. Zákon č. 132/2000 Sb. o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, v čl. XL říká, že v zák. č. 167/98 Sb. se v § 29 slova „územnímu odboru Ministerstva zemědělství „ nahrazují slovy „ orgánu kraje v přenesené působnosti„. Ohlašovacím místem je tedy od letošního roku zemědělský útvar místně příslušného krajského úřadu. Tato novela není příliš štastným řešením, ztěžuje informovanost  a práci MZe, protože o informace o  pěstitelských plochách pro vytvoření přehledu bude nutno žádat buď  jednotlivé krajské úřady nebo na ministerstvo zdravotnictví.           
V roce 1999 (v prvním roce, kdy se plochy pěstování konopí setého povinně ohlašovaly) bylo oseto cca 11 ha a sklizeno  3 ha, v roce 2000 bylo oseto 129 ha a  sklizeno 88 ha. V letošním roce, vzhledem k výše zmíněné změně zákona zatím neznáme přesné číslo, lze však předpokládat, že bylo oseto konopím  více než 50 ha. O intervenčních podporách pěstování konopí pro vlákno v zemích EU referoval ing. Humpál. V ČR se od letošního roku pěstování konopí setého, jak pro vlákno, tak i pro energetické využití, dostalo do systému státní podpory v rámci programu omezení produkce potravin a krmiv na orné půdě. Nařízením vlády č. 86/2001 Sb., ze dne 31.ledna  se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky  olejky vypěstované na půdě uváděné do klidu.  Povinností žadatele o podporu z tohoto nařízení je doložit dodávku produkce těchto plodin odběrateli za jiným využitím, než je produkce krmiv, osiv nebo potravin. Energetické využití pro vlastní potřebu se dokládá čestným prohlášením.
Podle tohoto nařízení  je přiznána podnikatelským subjektům, obhospodařujícím    nejméně 10 ha orné půdy, které při splnění obecných podmínek uvedou do klidu nejméně 5 % a nejvíce 10 % výměry orné půdy, finanční podpora 5500 Kč/ha a finanční kompenzační podpora na zbývající výměru orné půdy ve výši 200 – 600 Kč/ha. V letošním roce bylo na podporu pěstování konopí v rámci tohoto systému vyplaceno cca 275 tis. Kč.

Odborníci se  shodují, že pro pokrytí požadavků textilního průmyslu je zapotřebí cca  2 tis. ha pěstitelských ploch. Tento rozsah bude předmětem vyjednávání s EU. Rozsah pěstování konopí pro energetické použití zatím nikdo nespecifikoval a nebude pravděpodobně ničím omezen. Bude tedy především záviset na možnostech, technologii a ekonomice zpracování konopného stonku ( jak pro produkci vlákna, tak i pro produkci biomasy), jak rychle a na jaké plochy se pěstování technického konopí rozšíří.

, E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript


Metodické zásady pro pěstování konopí setého
Ing. Prokop Šmirous, CSc. AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o.

Od roku 1999 jsou v ČR registrovány 2 odrůdy konopí setého pro pěstování jako technická plodina. Předpokládá se, že konopí bude pěstováno pro produkci přírodního vlákna, pro produkci organické suché hmoty k technickému nebo energetickému využití a produkci semene určeného jak k přímé spotřebě, tak k získání technického nebo potravinářského oleje.
Popis odrůdy JUSO – 11
Jednodomé konopí, délka 225 - 308 cm, plod jednosemenná nažka, barva od světlé po šedavou s mozaikou, list má složenou formu, dlanitě dělenou, květy s odděleným pohlavím, samčí seskupené do lat, samičí jako hrozny ve vrcholové části rostliny. odrůda se vyznačuje dobrou odolností vůči plísni šedé (Botrytis cinerea) a fuzarioznímu vadnutí.
Vyšlechtěno v UAAS Glukhiv, Ukrajina.
Obvyklá HTS osiva je 14,5 g, standardní klíčivost 90 %. Výsevek 1 MKS je asi 16 kg.ha-1.
Popis odrůdy BENIKO
Polská jednodomá odrůda konopí, výběr z krajových materiálů. Jednodomé konopí, délka 250 - 300 cm, plod jednosemenná nažka, květy s odděleným pohlavím.  
Vyšlechtěno v IKWN Poznaň, odrůdová stanice Wojciechow, Polsko.
Obvyklá HTS osiva je 13,8 g, standardní klíčivost 85 - 90 %. Výsevek 1 MKS je asi 15,5 kg.ha-1.

Obě uvedené odrůdy    tj. Juso - 11 a Beniko obsahují méně než 0,3% omamných látek THC a vyhovují předpisům EU pro pěstování konopí jako zemědělské plodiny. Tyto odrůdy konopí setého poskytují obvyklý výnos suché hmoty 8,5 - 10,5 t.ha-1, výnos semene 0,6 - 0,8 t.ha-1, obsah vlákna ve stonku je 24 - 28 %, možný výnos celkového vlákna je 2,1 - 3,0 t.ha-1.
Požadavky na půdu a prostředí: Konopí seté vyžaduje hlinité až hlinitopísčité, dostatečně hluboké půdy s dobrou zásobou živin, především N a K. Nevhodné jsou půdy štěrkovité a kamenité. Konopí lze pěstovat ve výrobních oblastech kukuřičné, řepařské a bramborářské, zpravidla do 450 m n. m..
Zařazení v osevním sledu: Není náročné, ale vyšších výnosů hmoty dosahuje po organicky hnojené předplodině. Lze je pěstovat jak po obilninách tak po dvouděložných plodinách, zvláště vhodné jsou okopaniny, motýlokvěté rostliny a luskoviny.
Příprava půdy a hnojení: Po podzimní orbě obvyklá jarní příprava s přihnojením 70 - 100 kg N.ha-1 a doplnění 30 - 60 kg K.ha-1 se zapravením.  Při pěstování na semeno je účelné přihnojení 30 - 60 kg P.ha-1.

Odběr živin pro výnos

1 t suchých stonků 1 t semene
19 kg N 64 kg N
5 kg P 17 kg P
12 kg K 42 kg K
15 kg CaO 62 kg CaO

 
Pod konopí je možná aplikace chlévského hnoje na podzim, při střední zásobě živin 30 t.ha-1, současně s 1/3 - 2/3 PK hnojiv, zbytek PK hnojiv a N hnojiva na jaře. celou dávku PK hnojiv je možné zapravit i na jaře s důkladným zapravením do půdy
Setí: Konopí seté se vysévá do řádků 12 - 15 cm širokých, do hloubky 3 cm. Termín setí se pohybuje od 10. do 30. 4., podle oblastí a průběhu jara. Po zasetí následuje zavláčení, případně zaválení lehkými válci. Výsevek se stanovuje podle hodnoty osiva  a podle účelu pěstování: Pro produkci semene 1-1,5 MKS.ha-1, pro produkci hmoty s energetickým využitím 2-3 MKS.ha-1, pro produkci stonku k získání jednotného nebo vlákna 3-5 MKS.ha-1
Ošetření během vegetace: V současné době se nepočítá s chemickým ošetřením proti škodlivým organismům. Dobře založený porost má dostatečnou konkurenční schopnost k potlačení plevelných rostlin. Pro řidší (semenářské) porosty se připravuje metodika použití vhodného herbicidu.
Sklizeň: Sklizeň je v současné době jeden z nejslabších článků pěstování konopí, protože chybí vhodná mechanizace v ČR. Konopí na semeno se sklízí v době, kdy semena v dolní polovině květenství jsou plně vyzrálá, ve střední části ve voskové zralosti, na vrcholku zelená. Z dřívější mechanizace se používal žací stroj ŽK-2,1 A nebo maďarský MKA-0,1. Může se použít dvoufázové i přímé sklizně. Při přímé sklizni se používá obilní sklízecí mlátička (John Deere, Claas). Vymlácené semeno se čistí a třídí na obilních čističkách. Maximální vlhkost pro uskladnění je 8 - 9 %.
Konopí se seče speciálními stroji. Při netradičním způsobu pěstování se konopí seče speciálními žacími stroji nebo žacími řezačkami: V ČR je vhodný stroj ve vývoji.
Termín sečení: pro získání kvalitního vlákna 1 - 2 týdny po odkvetení samčích rostlin.

  • pro produkci hmoty a jednotného vlákna při zelené zralosti semen (v zahraničí se zkouší sklizeň v zimě po "vymrznutí" vody z rostlin.
  • pro produkci semene se seče při plné zralosti semen ve střední části květenství (k sečení lze využít vhodný obilní kombajn.
Sklizeň hmoty:

Metoda vhodné sklizně je předmětem výzkumného řešení. Předpokládá se sklizeň naroseného materiálu, po proschnutí, vhodnými sklízecími lisy.


Konopí – šance pro zemědělce i průmysl
Ing. Václav Sladký, CSc, Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha 6,Ruzyně
Konopí, původem prastará kulturní rostlina, se vrací na pole a do průmyslu. Přestála vyhlazovací válku monopolů syntetických vláken a  období zákazů v obdobích přehnaných  obav z rostlinných omamných látek. V některých evropských zemích konopí seté nikdy zakazováno nebylo, jako ve Francii nebo Španělsku. Od roku 1996 se zas pěstuje v Německu, dnes na výměře asi 4000 ha. V zemích EU se pěstuje konopí na výměře asi 45 000 ha.. Od roku 1999 také v Česku, zatím na výměře asi 100 ha,  když v minulosti to bylo 8 000 až 10 00 ha.  Z těchto slavných dob pocházejí také místní jména jako Konopná, Konopiště a dodnes zpívané národní písničky. Konopí  se už ve starověku rozšířilo ze Střední Asie po celém světě jako rostlina se širokým využitím semene, lýkových vláken i pazdeří. Uvádí se, že z konopí se vyrábí několik tisíc výrobků v oboru farmacie, kosmetiky, tukového, textilního, automobilového, papírenského a stavebního průmyslu i energetiky a chovu zvířat. V poslední době jeho význam spočívá vtom, že může být s úspěchem pěstováno na půdách vyčleněných z výroby potravin, ale ne na půdách chudých, jestliže má být dosaženo i ekonomického efektu.  Konopí poroste dobře  tam, kde roste dobře kukuřice, roste však až do nadmořské výšky 5000 metrů v Himalájích a v Rusku až k polárnímu kruhu –ovšem s přiměřeně nižšími výnosy.. Rozvoj jeho pěstování je vázán na řadu okolností, z nichž nejdůležitější je možnost odbytu do průmyslových závodů, které budou mít zařízení na jeho zpracování a dostupnost  pěstitelské technologie. Konopí se zatím může pěstovat v zemích EU jen asi v 15 povolených odrůdách, většinou ranných, s nízkým obsahem omamných látek THC ( do 0,3 % v sušině). V ČR jsou zatím povoleny dvě odrůdy  JUZO-11 (původem z Ukrajiny) a BENIKO (původem z Polska.). Semeno těchto odrůd dodává výsadní podnik AGRITEC, Šumperk. Zatím je cena dováženého osiva relativně vysoká – 70 až 100 Kč/kg, s rozvojem pěstování jistě klesne.
Konopí se vysévá v dávkách 100 až 200 zrnek na l m, což představuje 16 až 32 kg/ha. Nižší výsevek  se využívá při pěstování na semeno, vyšší, zajišťující hustší porost, při pěstování na vlákno. Sklizeň na vlákno začíná v polovině srpna, sklizeň na semeno  od poloviny září.  V některých případech se konopí pěstuje na obojí účel, jako na příklad v Německu a potom sklizeň začíná tehdy, když je většina semeníků zralá, ale horní semena ještě nedozrálá. Vychází to víceméně z předpisů ochrany před zneuživáním zelených rostlin a předpisů dotačních. Také při sklizni nesmí zůstávat na poli příliš vysoké strniště.
Konopí u nás dosahuje výnosů 8,5 až 10,5 t suché hmoty z l ha při délkách stébel 225 až 300 cm. Semene se sklízí od 0,6 do 0,8 t/ha. Právě délka konopných stébel činí největší potíže při mechanizované sklizni, ale pohled na dobře narostlé konopí je impozantní. Konopí vyžaduje pouze přihnojení dusíkem – kolem 100 kg/ha, je vděčné za 50 kg  drasla a za cca 50 kg fosforu při pěstování za zrno. Ochranu proti chorobám a škůdcům prakticky nepotřebuje. Nejlépe roste na půdách hlinitých až hlinitopísčitých, dostatečně hlubokých, nevhodné jsou půdy mělké a kamenité. Efektivně se může pěstovat v ČR ve všech výrobních oblastech do nadmořské výšky cca 450 až 500 m po všech organicky hnojených předplodinách i po sobě.
Konopí v dobách svého největšího rozšíření se sklízelo ručně, vázalo do snopků a nechávalo na poli vyrosit a uschnout. Později se sklizeň zajišťovala speciálním druhem samovazů s návazností opět na ruční manipulaci.Výmlat semen  se v posledních létech už vykonával upravenými kombajny, které vyčesávaly pouze semena.  Při sklizni pouze na vlákno se rosení, které u konopí je podstatně kratší než u lnu a trvá jen několik dní, postupně přesunulo z pole do vodních nádrží. Tak se dosud rosí konopí ve Východní Evropě a Asii. Tato metoda  ohrožuje kvalitu vody a není ve státech EU ani u nás dovolena a rosení se přesouvá opět na pole a zkoumá se urychlení rosení enzymatickými přípravky.
Nové způsoby sklizně konopí v Evropě
Konopí
 narostlé na délku do 3 i více metrů nelze dosti dobře sklízet  pro potřeby dalšího zpracování  v těchto délkách komplexně-mechanizovaným způsobem. Po vyrosení se dlouhé stéblo na několika místech „otevírá“, částečně se uvolňuje vlákno a při sběru se namotává na pracovní orgány sklizeče. Příliž krátké pořezaní, které by mohly zajistit stroje na sklizeň pícnin, nevyhovuje opět požadavkům průmyslu na délku vlákna. Proto bylo vyvinuto  v Evropě několik technologií sklizně, jejichž základem je  nakrácení stébel při odříznutí stébel od strniště..
Německé metody:
Principem německých metod je nakrácení stébel při sklizni nad sebou umístněnými  lištami žacích strojů, které jsou většinou dvě, při čemž horní je stavitelná výškově a je poněkud předsazená před spodní lištou. Někdy bývají obě lišty ve zvláštním rámu taženy za traktorem, někdy je horní lišta nesená na předku traktoru. V jednom ověřovaném případě je použita ještě třetí lišta vybavená pásovým dopravníkem nesená na předku traktoru, která odřezává semeníky.  Dopravník je předává do vedle jedoucího vozu, zadní dvě lišty dokončují řez stébel.
Druhou metodou je  použití soustavy dvou pomalu otáčivých vertikálních bubnů opatřených dole, ve středu a nahoře rychle se otáčejícími okružnými pilami. Otáčení je protiběžné a tak se vytváří jeden společný řádek nakráceného konopí, který zůstává ležet mezi koly traktoru.  Po rosení, obracení se suché konopí sbírá výkonnými lisy na válcové nebo kvádrové balíky.
Obě tyto metody mají různé varianty, ale stroje jsou vesměs ve stadiu prototypů nebo funkčních modelů. Značná část ploch konopí, zejména u holandských hranic, se sklízí holandskou technologií, která používá i některé německé, ale zásadně upravené stroje.
Holandská metoda:
V Holandsku vzrostla výměra pěstování konopí z několika stovek hektarů na více než 3000 ha už v roce 1994 a dále se rozšiřuje a to zásluhou firmy HEMP-FLAX v Nagele, která konopí využívá v přestavěné papírně  k výrobě řady produktů, kromě jiného k výrobě vynikajících papírů (např. na bankovky). K rozvoji přispěl nejen zajištěný odbyt, ale i dotace, které činí z pěstování konopí pro zemědělce efektivní záležitost. Zemědělec se musí pouze postarat o kvalitní přípravu a vyhnojení půdy. Setí a sklizeň zajišťuje  odběratel svou technikou a technologií, která může být vzorem i pro ostatní.
Holandská technologie je založena na těchto strojích:

  • Secí stroj o pracovním záběru 15 m.
  • Upravená samojízdná sklízecí řezačka, záběr 3 m, zkrácení stébla na 0,6  m.
  • Obraceč tří řádků najednou.
  • Sběrací lis na obří balíky
  • Dopravní prostředky s neseným nakládačem na balíky.
  • Tírenské zařízení v závodě na oddělení vláken a pazdeří, výkon kolem 2 t/h.
Výška strniště je 20-25 cm, obracení po 3 dnech asi 14 dní, pomačkaná stébla se rychle rosí (postačuje skutečně jen ranní rosa) a po zaschnutí stébel na  15 až 20 % následuje sklizeň do balíků.  Denní výkonnost se pohybuje od 30 do 60 ha – podle počtu nasazených lisů. Soustava strojů zajišťuje pěstování a sklizeň konopí na 1000 až 1600 ha. Technologie  je podmíněna určitou koncentracípěstování konopí, aby se vyloučily zbytečné přejezdy a vyžaduje tudíž dobré plánování a smluvní zajištění.  Komplexní zpracování konopí v závodě zaručuje efektivnost pro pěstitele i zpracovatele.  Podle holandského vzoru se pomalu uskutečňují vývojové práce na potřebných strojích i v Česku. Případný nákup zahraničních strojů je pro cenové relace nereálný.


Konopí jako potravina
Ing.. Ctibor Perlín, CSc., VUPP  Praha, ÚZPI Praha
Konopí je velmi kontroverzní plodinou. Je to dáno tím, že je na jedné straně vynikající surovinou pro výrobu technických výrobků, jako jsou textilní a provaznické zboží se širokým spektrem použití, dále některé druhy papíru a konečně se může uplatnit i v potravinářském průmyslu. Na druhé straně značným problémem je to, že konopí je považováno za plodinu poskytující drogu a proto je částečně na indexu a jeho nekontrolované pěstování a distribuce se dokonce trestně stíhá. Není tomu dávno, kdy i v ČR byl nakladatel, který vydal konopnou kuchařku, postaven před soud. Podívejme se proto této plodině poněkud na zoubek, zejména z hlediska konopí jako potraviny.
Konopí je rovněž velmi letitou hospodářskou plodinou. Pravděpodobně pochází se střední Asie. Nicméně první zprávy o jejím pěstování nás zavádějí 5 tisíc let zpět. Je známo, že první doložené využití konopí bylo  již ve 3. tisíciletí před Kr. v Číně, tam se konopí využívalo jako producent vláken. O mnoho století později, v 9. a  8.stol před Kr., jsou záznamy o využití konopí  pro lékařské účely v Indii.  Z Indie se konopí v dalším, 7. století před Kr., dostalo prostřednictvím Skythů do jižního Ruska. V průběhu středověku se konopí rozšířilo prakticky v celé Evropě a na počátku novověku i v Americe.
Konopí (Cannabis) se vyskytuje ve dvou základních formách, a to jako konopí seté (Cannabis sativa) a jako původní biologická forma konopí plané (C. ruderalis). Hospodářsky zajímavé je samozřejmě konopí seté, vyskytující se ve dvou subspeciích, a to jako ssp. culta a ssp. indica. To druhé jmenované je problémové, označuje se také jako konopí hašišné a je surovinou pro přípravu omamných  drog marihuany a hašiše.
Jak již bylo uvedeno výše, konopí je zajímavé jako technická plodina s využitím jeho vláken, ale zajímavý je také jeho semeno jako surovina pro výrobu oleje, vlastnostmi podobného lněnému oleji. Jako potravinářská surovina se mohou využívat i konopná semena celá. nohem zajímavější z pohledu nelegálního obchodu je konopí jako surovina pro výrobu drogy,  nejméně lukrativní je pěstování konopí jako biomasy pro energetické využití.
Základní problémovou látkou je Δ9 – tetrahydrokannabinol  (THC), což je  psychroaktivní látka. Tato látka vzniká a akumuluje se ve žlázovitých strukturách rostliny.Do oleje se může dostat sekundárně při lisování a to až do množství 50 mg/kg.. Její obsah se závislý jednak na odrůdě, jednak na délce vegetační doby. To platí zejména pro konopí pěstované v severnějších oblastech, u kterých je díky nedozrálosti obsah THC pod úrovní analytického zjištění.  To se samozřejmě týká odrůd Cannabis sativa, ssp. culta.
Do oleje se za lisování dostává další sloučenina, a to kannabidiol (CBD), který má celou řadu positivních farmakologických účinků, a to i při nízkých koncentracích kolem 10 mg/kg oleje. CBS Snižuje třes při pohybových poruchách, má protikřečové a protiepileptické účinky. NA centrální nervový systém působí na rozdíl od THC selektivně, tedy bez psychoaktivních účinků. Při pokusech na zvířatech CBD projevil analgetické a protizánětlivé účinky. Specificky inhibuje některé gramnegativní bakterie, např., Staphylococcus aureus. Při delší vegetační době v tropech se může v rostlině k přeměně CBD na THC, v severnějších oblastech je naopak vysoký obsah CBD a nízký THC.
Z hlediska potravinářského je důležitý obsah konopného oleje a jeho složení. Konopný olej je charakteristický vysokým obsahem n-6 mastných kyselin, a to kyseliny linolové (50-70 %)  a  kyseliny  γ – linolenové (1-6 %), dále vysokým obsahem  n-3 mastné kyseliny  α- linolenové (15-25%).  Z nasycených mastných kyselin obsahuje konopný olej kyseliny palmitovou  (6-9 %) a   stearovou (1-3 %)  a dále 3 mastné kyseliny C20 po cca 0,5 %. Poměr n-6:n-3 mastných kyselin 3:1 se považuje za nutričně optimální. Relativně vysoký obsah n-3 mastných kyselin je dieteticky příznivý, protože těmto lipidových složkám se přisuzuje  inhibice rakoviny,  snižování krevního tlaku a hladiny cholesterolu v krvi, protizánětlivé účinky. Na druhé straně vysoký obsah polynenasycených mastných kyselin činí konopný olej málo stabilní vůči oxidaci.
Mezi další složky lipidů konopného oleje patří fytosteroly, zastoupené β-sitosterolem v množství 100 – 150 g /kg, v oleji lisovaném za studena ale chybí. Jako ostatní rostlinné steroly snižují hladinu vstřebávání cholesterolu tím, že blokují absorpci cholesterolu v plazmě a ve střevní mukóze. Na tomto principu jsou založeny některé funkční margariny s přídavkem fytosterolů. Konopný olej je také dodavatelem antioxidantu  γ-tokoferolu, kterého konopný olej obsahuje 500 – 800 mg/l. Tokoferoly mají účinek vitaminu E, zejména α-tokoferol, kterého je v konopném oleji asi desetina obsahu  γ-tokoferolu. Přirozeným antioxidantům se připisuje antikarcerogenní účinek.
Ve žlázovitých  částech rostliny vznikají terpeny, především β-karyofillen a myrcen Tyto látky se mohou dostat do oleje v&n

 

Kontaktní místa

Sídlo Konopa z.s.


Lucemburská 39

130 00  Praha  3


info@konopa.cz

IČO: 69387877

Zeleny kruh

HP-logo

Ekostavivo_logo_web_232x60

YEE_banner