Vliv spalování biomasy na životní prostředí

Substituce fosilních paliv energií z biomasy se provádí především z důvoduomezování antropogenního skleníkového efektu. Dalšími výhodami spalování biomasy jsou téměř nulové emise oxidu siřičitého, snížení problému nakládání s popelem, využití nadbytečné půdy, úspory snížením dovozu zemního plynu a nové pracovní příležitosti na venkově. 

Současný stav energetického využívání biomasy, který představuje více než 20 PJ . r-1 by se v budoucnosti měl zvýšit až na 3 % tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů. Připravuje se další výstavba bioelektráren a biotepláren a neustále vzrůstá lokální vytápění rodinných domků biomasou. Nečekanou překážkou tohoto rozvoje se stala interpretace měření obsahu polychlorúčelové zkreslení naměřených hodnotovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F) ve spalinách biomasy (kotelna 2,7 MW Dešná, kotelna TAF 1000 Svratka, kotel Verner V 25 a krbová kamna Peletop 5,1). Zjištěné hodnoty (Koutský et al., 2001, 2002) v intervalu 3,7 - 7,1 ng TEQ/m2, jsou 40 x a více vyšší než limit pro spalovny komunálních odpadů. Hodnoty PCDD/F z těchto čtyř měření jsou v populárním tisku interpretovány jako toxikologické nebezpečí. Podobná měření nepříznivá pro biomasu byla v minulosti zveřejňována i ve státech EU, na příklad před zaváděním ekologických uhlíkových daní, ale dodatečně bylo vždy zjištěno účelové zkreslení naměřených hodnot a spojení příslušných výzkumných pracovišť s plynárenskými společnostmi. V současné době je k dispozici značné množství zahraničních prací uvádějících stovky statisticky vyhodnocených měření. Rakouská měření jsou nasměrována především na lokální vytápění bytů a umožňují srovnání emisí PCDD/F z biomasy a fosilních paliv.
V Rakousku představuje lokální vytápění bytů třetinu všech emisí PCDD/F. Při průzkumech provedených na různých typech domovních kamen na uhlí v r. 1996 byly zjištěny hodnoty 13,8 -87,2 ng TEQ/m3 (0 % O2), přičemž tzv. kamna stáložárná docilovala nejvyšších emisí. Při průzkumech v pozdějších letech (Thanner, Moche, 2000) bylo provedeno 20 měření s různým palivem, přičemž nejnižší koncentrace PCDD/F byla zjištěna při spalování dřeva, jak vyplývá z níže uvedené tabulky č.1.

Tab. č. 1 Emise PCDD/F při lokálním vytápění bytů různými palivy (Thanner, Moche 2000)
 Palivo  počet měření  ng TEQ / m3  ng TEQ / MJ
 dřevo  8   0,1 - 2,0    0,32
 uhlí   8   8,0 - 41,8  7,74
 koks  4  0,9 - 4,6   1,47

Problematikou emisí PCDD/F na kotli 50 kW pro spalování biomasy se zabýval Verlieb et al.,1999. Při spalování různých biopaliv byly zjištěny nejnižší emise při spalování dřevní štěpky. Koncentrace emisí PCDD/F byla průkazně vyšší u biopaliv s vyšším obsahem chloru nad 1,5 g / kg suš. Interval koncentrace emisí byl 0,003 - 1,822 ng TEQ/m3, jak vyplývá z níže uvedené tab. č. 2


Tab. č. 2 Emise PCDD/F a HCl při spalování biopaliv s různým obsahem Cl v kotli 50 KW (Verlieb et al., 1999)
 Palivo  Cl mg/kg  HCl mg/m3  ng TEQ/m3
 smrková štěpka   120  0,9  0,063
 topolová štěpka   16  0,13  0,003
 pelety z pšenič. slámy  2056  74  1,822
 řezanka z pšenič. slámy   1500  89  0,631
 pelety ze sena   2890  173  0,835
 řezanka ze sena   1681  50  1,909
 pelety z triticale   575  72  0,078
 řezanka z triticale   1390  45  0,082
 řepkové pokrutiny   194  17  0,365


Schmoeckel a Streit, 2001 zjistili emise PCDD/F na 9 bavorských teplárnách při spalování dřeva o výkonu 100 KW - 13,9 MW v intervalu 0,01 - 5,0 ng TEQ/m3 (11 % O2). Koncentrace emisí PCDD/F velmi těsně korelovala s emisí HCl a s obsahem Cl ve dřevu. Korelace emise PCDD/F s emisí CO byla neprůkazná. Při nižším obsahu HCl v kouřových plynech než 30 ng /m3 byla emise PCDD/F 0,01 - 1,2 ng TEQ/m3 při vyšším obsahu 0,8 - 5,0 ng TEQ/m3. William, Caroll, 2001 hodnotí spalování dřeva a dřevních odpadů na kotelnách s řízeným procesem spalování. Nejvyšší emise PCDD/F zjišťují při spalování chemicky ošetřeného dřeva (tab. č. 3). 


Tab. č. 3 Emise a emisní faktory při spalování dřeva a dřevního odpadu na kotelnách (William, Caroll, 2001)
 Palivo  koncentrace emisí v ng TEQ/m3  emisní faktor v µg TEQ/t)
buková štěpka   0,064 - 0,072  0,44 - 0,50
 štěpka z dřevotřískových
desek 
 0,001 - 0,021  0,007 - 0,15
 dřevní odpad   0,1 - 4,18  0,7 - 29,0
 chemicky ošetřené
dřevo štěpka-desky 
 2,2 - 5,7  15 - 40
 chemicky ošetřené
dřevo štěpka-trámy 
 0,35 - 0,94  2,4 - 6,6
 překližka -
dřevotříska 
 0,5 - 1,6  3,5 - 11
 dřevní brikety - drť   0,7 - 1,0  4,9 - 7,0
 dřevní brikety   0,2 - 0,9  1,4 - 6,3
 štěpka jehličnany   0,06 - 0,18  0,035 - 0,13
Poměrně málo údajů o emisích PCDD/F je u kotelen na slámu a energetické trávy o výkonu vyšším než 5 MW. V této oblasti jsou citovány výsledky měření koncentrace emisí na kotelně ve Schkölmu v intervalu 0,04 - 0,08 ng TEQ/m3 (vlh.0 %, O2 11 %) a měření v dánské kotelně na spalování slámy v obřích balících 0,016 ng TEQ/m3 (vlh. 0 %, O2 11 %).
Z literárních údajů vyplývá, že emise PCDD/F jsou závislé především na technologii spalování. Na kotelnách, kde je dávkování paliva a spalování řízeno automatickou regulací s kyslíkovou lambda sondou a kde dochází k dokonalému odloučení tuhých částic ze spalin, byly imise PCDD/F zjištěny v intervalu 0,01 - 0,18 ng TEQ/m3. Na kotelnách s výkonem nižším než 100 KW, které nebyly vybaveny výše uvedeným standardem, nebo kde biopalivo obsahovalo více než 2000 mg/kg chloru byly zjištěny hodnoty 0,8 - 5,7 ng TEQ/m3. Nepříznivé emise PCDD/F je však možno očekávat při spalování chemicky ošetřeného dřeva a některých kompozitních materiálů s podílem biomasy. Příčiny vysokých koncentrací emisí PCDD/F zjištěných při čtyřech měření na různých zařízeních při spalování biomasy v České republice nebyly původcem těchto měření (Ústav energetiky VŠCHT v Praze) dostatečně vysvětleny s ohledem na příznivé výsledky zahraničních měření na konstrukčně obdobných zařízeních s obdobnými biopalivy.
Při hodnocení vlivů spalování biomasy na životní prostředí a zdraví lidí doporučuji posuzovatelům až do doby, kdy v České republice bude dostatečné množství výsledků objektivních tuzemských měření emisí PCDD/F vycházet ze zahraničních měření. I když hodnoty emisí PCDD/F zjištěné při čtyřech měřeních pracovníky VŠCHT Praha rozhodně s ohledem na výkon měřených zařízení nepředstavují toxikologické nebezpečí, je nutno z důvodů očekávaného rozvoje využívání energie z biomasy tyto emise monitorovat, navrhovat opatření k jejich snížení dokonalejší technologií spalování a snížením obsahu chloru u fytopaliv na bázi stébelnin, energetických trav a bylin. 
Energetické využívání biomasy je nezbytné z ekologických důvodů co nejvíce uplatňovat. Oxid uhličitý vznikající při spalování biomasy se nepodílí na globálním oteplování a na klimatické změně. Množství oxidu uhličitého uvolněného při spalování biomasy je stejné, jako množství, které spalované rostliny odebraly z atmosféry při fotosyntéze. 

Literatura
Koutský M., Machníková E., Henkel M., Dittrich M., Vošta J., Koutský B.: Polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany při spalování biomasy. Výzkumná zpráva VŠCHT. Ústav energetiky
Praha. 2002.
Koutský M., Adamová J., Machníková E., Dittrich M., Vošta J.: Emise při spalování biomasy. Energie a peníze, č. 4-5, 2002.
Schmoecker G., Streit A.: Emissionen organischer Stoffe bei Holzfeurung. Referat 1/3 Bayerisches Landesamt für Umweltschutz. 2001.
Thanner F., Moche W.: Emission von Dioxinenen, PCBs und PAHs aus Kleinfeurungsanlagen. Monographie Band 153, Wien 2001.
William F., Carroll J.: The relative contribution of wood and poly(vinyl chloride) to emissions of PCDD and PCDF from house fires. Chemosphere 45, pp. 1173 - 1180, 2001.

Ing. Jaroslav Váňa, CSc.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
Praha - Ruzyně

Zdroj: časopis SEA - Posuzování vlivů na životní prostředí, duben 2003

Novinky

Akce 100 kytek 2017

Další informace k "akci 100 kytek" získáte kliknutím na tento odkaz.

________________________________________________________________________

 
Zahájení akce 100 kytek

KONOPA z.s.

dovoluje si Vás pozvat na

SNÍDANI S KONOPOU

Setkání členů a příznivců Konopy, široké veřejnosti,

i zástupců tisku a sdělovacích prostředků

při příležitosti  zahájení 18. ročníku

AKCE 100 KYTEK

aneb - pěstujte konopí legálně.

Věděli jste:

- že konopný textil ničí bakterie bez chemie - pomáhá léčit,

- proč měl Prissnitz tak výrazné úspěchy při aplikaci své léčebné metody,

- že potraviny z konopným semínkem jsou zdravější než rybí tuk?

Na SNÍDANI S KONOPOU se dozvíte ještě mnohem více:

- o konopné kuchyni,

- o konopném papíru,

- o stavebnictví s konopím.

Ochutnáte:

- semenec, který není jen zob pro zpěvné ptactvo,

- konopný olej, který není jen pro svícení nebo výrobu fermeže a laků,

- pečivo s konopnou moukou, která je vhodná i pro celiaky,

- konopný protein, který není jen pro koně a kulturisty.

Seznámíte se s nejužitečnější rostlinou minulých i budoucích věků!

V úterý 21. března 2017 od 10 hodin

v sídle Zeleného kruhu, Lublaňská 18 v Praze 2.

Účast laskavě potvrďte mailem na info@konopa.cz  nebo SMS na č. 605 900 530,

prvním 15 ohlášeným účastníkům rezervujeme místo přímo u konopného stolu.

 
VALNÁ HROMADA 2017
Srdečně zveme členy klubu, příznivce a přátele

do salonku Café Kampus, Náprstkova 10, Praha 1

na

výroční zasedání valné hromady Konopy

v sobotu 25. února 2017 od 17.00 hod.

od 17.00 hod. jednání valné hromady - pořad zasedání:
1.- Zahájení, registrace přítomných, volba předsedajícího a zapisovatele
2.- Zpráva o činnosti spolku, + další zprávy (hospodaření, revizní komise atd.)
3.- Schválení změny stanov spolku
4.- Odvolání dosavadních členů výboru spolku
5.- Volba nového výboru, statutárního orgánu spolku
6.- Výhledový plán práce a příprava akcí spolku v r. 2017
7.- Založení pobočného spolku, členské záležitosti
8.- Různé
9.- Usnesení a závěr

Účast potvrďte mailem na info@konopa.cz nebo SMS na 605 900 530 do pondělí 20. 2. 2017.

 

Kontaktní místa

Sídlo Konopa z.s.


Lucemburská 39

130 00  Praha  3


info@konopa.cz

IČO: 69387877

Zeleny kruh

HP-logo

Ekostavivo_logo_web_232x60

YEE_banner