O herbářích neboli bylinářích a jejich autorech

o-herbaich-neboli-bylinaich-a-jejich-autorech

07.07.2011 | TXT: Jitka Kateřina Trčková a Jan Vít Trčka | RUBRIKA: Historie

Letos v březnu uplynulo 510 let od narození Pietra Andrei Mattioliho (1501-1578) v italské Sieně. Jde o jednoho z nejvýznamnějších lékařů a botaniků pozdní renesance.

Z Itálie do Prahy

Mattioliho jistě ovlivnilo, že jeho otec se živil jako lékař, neboť začal sám studovat medicínu v Padově. Dětství prožil v Benátkách a jako mladý lékař působil na dvoře tridentského biskupa. Stejně jako jeho ostatní kolegové se zajímal o byliny, které mohou pomoci pacientům. V rámci svého zájmu o botaniku přeložil z řečtiny do italštiny i latiny dílo antického učence Pedacia Dioskúrida z Anazarby. De materia medica je spis s obrovským množstvím informací o rostlinách v 1. století n. l. Jeho dílo doplňoval, ale zároveň začal pracovat na vlastním spisu o rostlinách.

V dalším městě doplnil svou lékařskou činnost o botaniku – Gorici dokončil svůj herbář a mohl jej dát roku 1554 k vydání benátskému nakladateli Vincentu Valgarisovi. Ve stejním roce se Mattioli stal osobním lékařem arciknížete Ferdinanda Tyrolského (českého místodržícího v letech 1547-1566) a přesídlil z Itálie do Prahy. S rodinou arciknížete pobýval i na zámku Březnice.

Český herbář od Melantricha

V roce 1561 vydal u pražského vydavatele Jiřího Melantricha z Aventýna (1546-1599) knihu svých latinských lékařských dopisů Epistolarum Medicinalium libri quinque (Pět knih lékařských dopisů). Již v roce 1562 u téhož Melantricha vyšel poprvé Herbář aneb bylinář (Herbarz ginak bylinař welmi užitečný a figurami pieknymi y zřetedlnymi podlé praweho y yako žiwého zrostu Bylin ozdobený). Český již doplňovaný text přeložil Tadeáš Hájek z Hájku (1525-1600). Německá verze Herbáře vyšla rovněž u Melantricha v roce 1563 v překladu pražského lékaře a přírodovědce, rodáka z České Lípy a absolventa Padovské university Georga Handsche z Limuz (1529-1578). Herbář vycházel i dále latinsky.

Mattioli se znal s mnoha kolegy, kteří mu z daleké ciziny posílali vzorky exotických rostlin, jejichž popisy zařazoval do následných vydání, knihu průběžně aktualizoval a rozšiřoval, takže jednotlivá vydáni se liší rozsahem.

Od počátku byly součástí Herbáře ilustrace. V českém i německém vydání je přes 200 dřevorytů, které charakterizují popisované rostliny. Jejich autorem je pravděpodobně malíř Hans Minich, provedl dřevorytec Daniel – oba stálí pracovníci Melantrichova nakladatelství. Typografie i kvalita všech vydávaných titulů Melantrichova nakladatelství byla tradičně velmi vysoká, proto není divu, že toto nakladatelství obdrželo královské privilegium k vydávání Herbáře, nejprve na 5 let, po roce 1559 prodlouženo na dalších 20 let.

Dílo za čtyři kopy grošů

Vydání dotoval sám Ferdinand Tyrolský, (mnozí ho mají za iniciátora vydání Herbáře), neboť zadal v roce 1559 vytvoření 50 dřevorytů pro Herbarium v německých dílnách v Augšpurku, Norimberku a Štrasburku. V roce 1561 přemluvil i české stavy, aby takto užitečnou knihu dotovaly 300 kopami grošů českých. Největší náklady na vydání nesl sám Melantrich .

Na přípravě českého vydání se snad podílel i benátský vydavatel Valgaris, který rovněž distribuoval německý překlad do Rakouska, Německa i dalších zemí Evropy, včetně významného knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. České vydání se prodávalo nejen v Čechách, na Moravě a v Horních Uhrech, ale také v Polsku, kde bylo vybaveno panovnickým privilegiem polského krále Zikmunda Augusta. Herbář měl vliv i na vytvoření polské botanické terminologie.

Přestože kniha stála tři až čtyři kopy grošů, měla takový úspěch, že byla vydávána velmi často i v dalších národních jazycích. Stala se praktickou příručkou nejen pro učenou a odbornou lékařskou společnost, ale také knihou pro domácí potřebu s radami pro kuchyni.

Osobní lékař arciknížete

Mattioli opustil Čechy s rodinou Ferdinanda Tyrolského a v roce 1570 s nimi natrvalo přesídlildo tyrolského Ambrasu. Ještě se stačil potřetí oženit a stát se otcem 3 dětí, zemřel však již v roce 1578 v Tridentu. Cestou do Říma se totiž nakazil morem.

Po jeho smrti i nadále vycházely v Čechách i v dalších zemích tisky z jeho rukopisů. Mezi počáteční díla patří studie o léčení „francouzské nemoci“ – syfilidy – nebo spis o moru De peste liber. Nejznámějším Mattioliho dílem je však stále Herbář, který v reedicích vychází dodnes a je dosud považován za jednu z nejvýznamnějších botanických knih 16. století.

O konopí

Zajímavé je, že Mattioli zná konopí jako přadnou rostlinu pouze pro hrubší plátna, jako kdyby je naši předkové neuměli dokonale zpracovat. Ale uvědomme si, že nepsal o konopí v českém prostředí, nevěděl patrně, že u nás bylo pěstováno i pro semeno, ze kterého se připravovala jídla a lisoval vynikající olej. Ještě dodává, že „z jeho pařízků pálívají dobré uhlí na střelný prach“.

Na druhé straně uvádí Mattioliho herbář konopí jako rostlinu léčivou a varuje před jejím nadužíváním při přípravě kaše a polévky. Možná je to však dodatek překladatele Tadeáše z Hájku, protože v úvodu Mattioli píše, že konopí na poli semena téměř žádného nedává. Můžeme se domnívat, že zde je právě ten rozdíl v díle Italově proti redakci českého vydání.

Užívání odvaru k zahnání suchého kašle si můžeme vyložit tak, že konopí je dobré k potlačení plicních chorob. Mléko z konopného semene a bílého vína krotí střevní koliku a bolení břicha a používalo se nejen pro člověka, ale i pro dobytek. Zeleným olejem (z nedozrálého semene) se tišila bolest a léčil zánět ucha. Konopný kořen (vařený) léčil křeče, otoky a potíže s klouby.

Všechna tato doporučení z Mattioliho herbáře jsou stále platná a snadno ověřitelná, včetně zajímavé rady pro ženy když „klesnou k zemi“. Těm je dobré dát vdechnout kouř ze zapáleného konopí, „brzy opět povstanou“.

Jazyk Herbáře neboli bylináře je spíše suchý, jen prostě popisuje a příliš nehodnotí. Přesto z textu vycítíme odstup nebo náklonnost autora k popisované rostlině. V případě konopí je až vědecky neutrální. Mluvíme ovšem o českém textu, který je ovlivněn přístupem překladatele Tadeáše Hájka z Hájku. Zdá se, že on sám mnoho zkušeností s léčebnými účinky konopí neměl.

Novinky

KONOPEX - Ostrava 2018
Na letošním již 3. ročníku veletrhu Konopex v Ostravě budete mít možnost navštívit stánek Konopy, vyzvednout si balíček 'Akce 100 kytek', vyslechnout zajímavé přednášky, nebo ještě více. Těšíme se na shledanou!
 
Živé Ekomuzeum

Nechcete pomoct na svět dobrému nápadu?

Pomozte budovat Živé Ekomuzeum, epicentrum přírodních staveb, šetrného hospodářství, řemesel a cesty k trvale udržitelnému způsobu života.

www.startovac.cz/projekty/zive-ekomuzeum/

 
POZOR! Nepoužívejte přihlašovací formulář.

POZOR!

Nepoužívejte přihlašovací formulář.

Celý článek...
 

Kontaktní místa

Konopa z.s.


Lucemburská 39

130 00  Praha  3


info@konopa.cz

IČO: 69387877



Valašská Konopa p.s.

Bezručova 663

756 61 Rožnov pod Radhoštěm


valasska@konopa.cz


Zeleny kruh



http://www.konopny-beton.cz/images/362x68xkonopny-beton.cz.png.pagespeed.ic.whbTjt8gYW.png



HP-logo

Ekostavivo_logo_web_232x60

YEE_banner