Rozhovor s šéfem Hemp Production

There are no translations available.

rozhovorsrihou

Šéf Hemp Production Říha: Konopí je rostlina budoucnosti, lobbisté ho nezastaví

Česko bylo kdysi velmocí v pěstování technického konopí, tyto doby jsou ale dávno pryč. "V konopí je skutečná budoucnost," říká Václav Říha, který se snaží obnovit tradici pěstování konopí v Česku a jeho firma je uznávána po celém světě.

Zakladatel a majitel firmy Hemp Production Václav Říha.
Zakladatel a majitel firmy Hemp Production Václav Říha.
foto: HN - Martin Svozílek

Václav Říha se mnoho let věnoval obnovitelným zdrojům, tedy výrobě energie ze slunce, vody a větru. Časem ale přišel na to, že to jsou jen doplňkové zdroje, protože sluneční elektrárny dávají energii, jen když svítí slunce atd.

Sám teď za pravý obnovitelný zdroj považuje konopí, které vyroste každým rokem a dá se skladovat. A od roku 2005, kdy na Příbramsku založil firmu Hemp Production, se snaží o renesanci pěstování technického konopí v Česku.

"Vlastně bychom se jen vrátili k tomu, co konopí dávalo už v minulosti. To znamená jídlo, teplo, ošacení," vysvětluje v rozhovoru pro IHNED.cz.

Bohužel v Česku jsou podmínky pro pěstování konopí značně ztíženy. Ne legislativou, chybí tu zejména závod na zpracování stonku této rostliny, který by měl pro zemědělce větší ekonomický přínos.

"V Česku by byla skutečně potřeba podpora pro pořízení tírenské technologie," říká Říha.

reklama
ROZDĚLENÍ KONOPÍ

V České republice je povoleno pěstovat Konopí seté, jinými slovy technické (neboli průmyslové). To se vyznačuje tím, že v sobě obsahuje maximálně 0,3 % látky THC, tudíž na člověka nebo zvíře nemá žádný vliv, co se týče ovlivňování vnímání atd..

V tomto smyslu hovoříme o Konopí indickém, které má v sobě obsaženo vyšší podíl THC a využívá se k výrobě měkkých drog. Pěstování tohoto konopí ve velkém je v Česku zcela zakázáno.

V současné době se ale u nás stále častěji hovoří o legalizaci tohoto druhu konopí jen pro léčebné účely. Pomáhá totiž např. při kožních chorobách, roztroušené skleróze atd..

Ještě před padesáti lety se Česko (resp. Československo) dalo označit za velmoc v pěstování průmyslového konopí. Měla s ním zkušenost vlastně téměř každá domácnost. Nyní tomu je naopak. Pěstební plochy se nyní pohybují jen někde kolem 250 hektarů, což je opravdu zlomek toho, jak to zde vypadalo v minulosti. Proč tomu tak je?

V současné době jde o celkovou politickou nepodporu. Například vy si zde můžete zažádat o dotace, ale pokud se v daném projektu objeví konopí, tak je to shozeno dolů.

Ale spíše jde o lobbisticky silné firmy, které nemají zájem na tom, aby se zde tato rostlina pěstovala. Ale ony to stejně nemohou zastavit, půjde to i tak dopředu.

Politická vůle ale je důležitá. Vezměte si, že my přímo spolupracujeme s Německem, Francií, Rakouskem. V současné době s námi komunikuje Kanada, USA a v poslední době s námi začalo poměrně intenzivně jednat i Rusko. V těchto všech zemích této problematice dávají o hodně větší vážnost a vidí, že v konopí je skutečná budoucnost.

Vlastně bychom se jen vrátili k tomu, co konopí dávalo už v minulosti. To znamená jídlo, teplo, ošacení a tak dále.

Při dnešních technologiíh je už vymyšleno zhruba 50 tisíc výrobků, které se dají získat z konopí. Bohužel ale nemáme tolik kapitálu a ani sílu, proto jsme se museli upnout jedním směrem a vše ostatní k tomu nabalovat.

Využití konopí

Bez konopí se ještě před padesáti lety neobešla žádná domácnost v Česku.

Vzhledem k pevnosti jeho vláken se využívalo a využívá pro výrobu provazů a lan, a díky vynikajícím vlastnostem nachází bohaté uplatnění i v potravinářství.

Samotná semínka se dají jíst nebo slouží jako vhodný doplněk k salátům a dalším jídlům. Ze semínek se též vyrábí konopný olej. Z květů se pak dělá například čaj.

Konopnou kaši dříve dostávali pracovníci náročných profesí, jelikož konopí má dobré nutriční vlastnosti.

Uplatnění má ale v mnoha oborech ekonomiky. Olej se může použít na výrobu barev a laků, vlákna se dají využít mimo jiné jako stavební izolace, konopná rostlina pak nahrazuje dřevo jako stavební materiál.

Využití se dá najít i energetice (vysoká výhřevnost konopných pelet),  v automobilovém průmyslu atd..

Jeho výhodou je, že se dá využít celá rostlina -od kořenu, přes stonek až po květy.

A s čím teď máte v tomto oboru v Česku největší problémy?

V současné době máme ten problém, že přestáváme mít vlastní produkt, tedy semínko, a proto ho musíme dovážet z ciziny, což je vždy problematické.

Vzhledem k tomu, že vyrábíme hlavně potravinářské výrobky, musíme laboratorně sledovat všechny prvky obsažené v semínku. A občas se stane, že je v něm moc kovů, a pak ho prostě nemůžeme použít.

Nás tedy trápí hlavně to, že se zlikvidovaly tírny (závody na zpracování stonku, pozn. redakce) v Česku, a to i ta poslední provozuschopná v Kácově.

Důvodem je to, že velcí hráči, kteří u toho v té době stáli, v minulosti z pěstování konopí neviděli velké peníze, a proto to v této zemi raději pohřbili. Není to o tom, že by to nešlo. Nyní už se to pomalu zvedá.

Ale vezměte si, že kdyby tu vyrostla tírna nebo kdyby se podpořila její výstavba, nejenže by vznikla nová pracovní místa pro lidi, ale mohli bychom od sedláků vykoupit nejen semínko, ale i stonek. A to už pak má ekonomiku. Ale pokud tu nedokážeme zpracovat stonek, tak je to velký kámen úrazu.

Zkrátka a dobře: to, co bylo, se znehodnotilo, a teď to zase budeme obnovovat.

Kolik potřebujete hektarů technického konopí pro to, abyste uspokojili produkci vaší firmy?

Pro naši potřebu bychom potřebovali takových 160 až 200 hektarů. Z Česka odebíráme vlastně jen zlomek této hodnoty. Měli jsme dodavatele, který měl grant k pěstování konopí od státu, jenže ten má nyní vše nasmlouváno do Rakouska. A my to v podstatě z Rakouska kupujeme.

V Česku by byla skutečně potřeba podpora pro pořízení tírenské technologie. Je potřeba, aby zde lidi mohli investovat dva roky, než se jim prostředky začnou vracet. Ale je zde další problém, že tu není ještě úplně vytvořené odbytiště na konopné vlákno.

Na pazdeří by odbytiště bylo, ale to je jiná věc. Zásadní je stále zpracování stonku.

Takže to, že vy nakupujete většinu semínek v zahraničí, šroubuje ceny vašich produktů nahoru. čímž se některé z nich dají označit vlastně za luxusní zboží.

Bohužel tomu tak je. A to se ještě držíme při zemi. Naše marže jsou velmi nízké, abychom naše produkty mohli zpřístupnit co nejvíce lidem.

Je teď pro pěstitele rentabilní pěstovat průmyslové konopí v Česku? Kde se pohybují výkupní ceny?

Co se týče výkupu, existuje zde široký záběr jeho ceny. Dnes se v průměru vykupuje kilo semínek za jedno euro, tedy zhruba 25 korun. Výnos je zde 600 až 1200 kilo z hektaru.

Druhé číslo do té celé ekonomiky by bylo ohledně stonku. Ten se může vykupovat i za 3000 korun na tunu. A stonku na poli může vyrůst 6 až 12 tun.

Když se to tedy všechno vynásobí, tak ta čísla jsou relativně dobrá. Ale zase jde o to najít na všechny vypěstované objemy odbytiště. Ty se ale postupně najdou, jako tomu bylo dříve. Problém je v absenci tírny.

Vy sami neuvažujete o jejím vystavení?

Máme nabídky. Vybudování jedné klasické tírny stojí 120 milionů korun, a to mluvím jen o zařízení. Ale známe linku, která by se mohla pořídit už za 600 tisíc eur, tu jsme i viděli v provozu. Teď jde jen o to najít investora, který by do toho šel.

Bohužel se toho každý bojí a my nemáme sílu ani prostředky na to to zainvestovat.

Vy také vlastníte jeden z 5 sklízecích strojů v Evropě speciálně upravených pro sklizeň konopí. Stačí objemově pro českou produkci?

Tu zvládáme bez problémů a jezdíme sklízet i do Francie a Německa, kde se sklízí o něco dříve. Chceme ale, abychom naším strojem sklízeli jen v Česku a případně ještě navýšili počet, protože bychom to mohli nabízet jako službu.

Náš stroj ročně dokáže posekat 300 až 500 hektarů průmyslového konopí.

Proč to tedy zemědělci u nás nezačínají pěstovat?

Ale oni v poslední době chtějí, což soudím i podle telefonátů na mou osobu.

Ale když to chtějí dělat, vždycky jim říkám: Vyzkoušejte si pěstování průmyslového konopí nejdříve na hektaru půdy, naučte se s ním pracovat, ošetřit ho atd.. A pokud mají vlastní sklízecí mlátičku, mohou si s ní rovnou vyzkoušet menší rostliny sklidit sami.

A když to přeroste, tak jsme tu my, abychom to sklidili. Nám je totiž jedno, jestli to sečeme v metru výšky, nebo v pěti metrech.

Konopí je ale také náročné z hlediska skladování...

To máte pravdu, ale to už také umíme.

Ale co drobní zemědělci, kteří s tím nemají tolik zkušeností?

Měli by to pak týden, čtrnáct dnů pohlídat. Jde hlavně o to, aby posečené konopí chladili.

Chce to ale své místo, aby se konopí nemísilo s obilovinami atd., to je pak problém.

Proto na to budeme mít vystavěnou svou linku, abychom vše mohli přijímat, usušit a nakonec si vše ohlídat. Musí se to skladovat při určitých teplotách, ale to už si necháme pro sebe.

Konopí je ale stálo negativně vnímáno veřejností, jelikož nerozlišuje mezi indickou rostlinou obsahující THC a průmyslovou, která v sobě téměř žádné THC nemá. Neměl jste někdy problémy s některými lidmi v tomto směru, nebo dokonce se zákonem?

V roce 2005, kdy jsem podnik založil, mě pomalu chtěli zavřít za to, že jsem sem přivezl potravinu obsahující technické konopí. Značí to, že v této zemi rozhodují lidé, kteří nemají ani tušení, o co se jedná. Rozhodují o věcech, které neznají.

Pijete tu konopný čaj. Ten můžeme dovážet z Německa a prodávat ho zde. Vyrobit si vlastní ale už nemůžeme. Když konkrétně tento případ povolili na ministerstvu zemědělství, tak to pak na ministerstvu zdravotnictví zamítli.

Když jsme byli na sezení v parlamentu, kde jsme měli jednání, která zaštiťoval pan Langer (Ivan Langer z ODS, poznatek redakce), byl jednomu z právníků položen dotaz: Co smím zpracovat z konopí, které v sobě obsahuje maximálně 0,3 % THC? A odpověď na celé fórum znělo: Zpracujte si ho celý.

A za tím si já stojím. Tato rostlina totiž není nic jiného než jakákoliv jiná bylina nebo olejnina.

Autoři: Jan Strouhal

Novinky

Konopný den v Rožnově pod Radhoštěm
There are no translations available.

Vraťme konopí zašlou slávu

KONOPNÝ DEN V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM

v sobotu 28. října oslavíme státní svátek v Rožnově, Bezručova 663, 3. ETÁŽ (budova Stroza) odpolednem přednášek, besed, workshopů, ukázek a ochutnávek

VALAŠSKÁ KONOPA

www.facebook.com/valasskakonopa

 
Beseda v Unhošti
There are no translations available.

Beseda v Unhošti ve středu 13.9. 2017

 
Pozvánka - Nebovidy
There are no translations available.

Read more...
 

Kontaktní místa

Sídlo Konopa z.s.


Lucemburská 39

130 00  Praha  3


info@konopa.cz

IČO: 69387877

Zeleny kruh

HP-logo

Ekostavivo_logo_web_232x60

YEE_banner