Konopné plasty a jiné přírodniny

konopne-plasty-a-jine-pirodniny

26.04.2011 | TXT: Michal Ruman | RUBRIKA: Život s konopím

V Evropě se ročně použije přes 350 000 tun plastických hmot s obsahem přírodních surovin. Evropský bioplastový průmysl je na vzestupu, za rok 2010 uvádějí společnosti růst kolem 30 procent. A konopí má v této inovativní oblasti pevné místo.


V polovině března se v německém Kolíně nad Rýnem konal již čtvrtý Mezinárodní kongres bioplastů a kompozitů. Sjelo se na něm na 150 účastníků převážně z Německa, Francie, Velké Británie, severských zemí, ale i Japonska, Itálie či Maďarska, aby se vzájemně informovali o dynamickém vývoji v sektoru. Kromě toho již počtvrté vyhlásili vítěze ceny o Inovativní BIO produkt. Tím se letos stal materiál Zelfo německé firmy OMODO – stoprocentně přírodní celulózový materiál bez pojidel a chemických aditiv. Zelfo vyvinuli již koncem 90. let v Rakousku tři nadšenci pod názvem „Hempstone“ čili konopný kámen. Jeden z nich, Norbert Schmid, pokračuje ve výrobě konopných djembe a didgeridu původně vyvinutou technologií – sortiment prodávaný pod značkou Drumparam jste měli možnost vidět na vídeňském veletrhu Cultiva nebo pražském Cannafestu. Další z trojice odešel do Austrálie, kde se spolu s Paulem Benhaimem pustil do dalšího vývoje a designové práce (židle a mísy jim navrhoval i slavný Georgio Armani). Firma dnes vystupuje pod názvem Zeo International. Německá OMODO dokázala inovovat výrobní proces tak, aby se Zelfo stalo cenově konkurenceschopným jiným – ropným i rostlinným – plastům. Můžeme se tedy těšit, že tento zdravý materiál výjimečných vlastností bude pronikat do našich domácností?

Snad. Protagonisté z bioplastového sektoru si uvědomují, že brzdou zásadního rozšíření jejich výrobků dnes již není cena, biomateriály se stávají cenově konkurenceschopnými ropným plastům již při ceně 50 dolarů za barel, ale především nedostatečná informovanost veřejnosti. Nova-Institut, německá výzkumná platforma, pořadatel zmíněné konference, proto spustil veřejně přístupný katalog společností z bioplastového sektoru (viz odkazy na konci článku). Svého dodavatele si tak dnes můžete najít snadno i vy.

Vstříc stoprocentní rozložitelnosti

Zelfo ukazuje směr, kterým se bioplastový sektor vydává – prim hraje stoprocentní odbouratelnost. Pozornost se soustředí na minimalizaci dopadů na životní prostředí, klimatickou neutralitu, kompostovatelnost. Základ většiny dosud vyráběných kompozitů s obsahem přírodních vláken tvoří konvenční plasty jako polyetylen a polypropylen. Přírodní vlákna vyplňují kolem čtyřiceti procent lisovaných „termosetů“, používaných zhusta automobilovým průmyslem pro jejich vyšší pevnost, odolnost, zvýšenou možnost recyklace a schopnost tlumit hluk. Oproti skelnými vlákny plněným plastům jsou přírodní kompozity levnější, energeticky šetrnější a také lehčí. Jen německé automobilky dnes spotřebují přes 30 tisíc tun těchto kompozitů ročně. Nejčastěji používanými vlákny jsou len, juta, sisal, kenaf, dřevná vlákna a samozřejmě konopí. Tomu patří přibližně desetiprocentní podíl z objemu použitých vláken. Najdeme jej např. v sedačkách a výplních dveří. Po Henry Fordovi, který svůj konopný vůz představil v roce 1941, se nejdál dostala firma Lotus, která v létě 2008 předvedla svůj koncept sporťáku z ekologicky šetrných materiálů.

Kompozity se ale v posledních letech neprosazují jen v autech. Jedním z hitů s prodejem přes milión kusů za rok jsou brusné disky s podkladem z konopného vlákna. Použít se dají k broušení železa, ušlechtilé oceli, litiny, barevných kovů, podmíněně i dřeva a umělé hmoty. Jejich český prodejce na svých stránkách uvádí následující výhody:

  • tichý provoz, chladnější a méně vibrační brus.
  • úplné využití brusných lamel – práce až do posledního milimetru prostřednictvím samovyvažující povahy konopného podkladu.
  • bezproblémové opotřebení – konopné vlákno se uvolňuje při broušení a nenechává zbytky na obrobku
  • chladnější brus prostřednictvím propustnosti a absorpci tepla konopného dutého vlákna - snížený náběh obrobku a minimalizovaný intenzivní čas dohotovení.
  • zdravotní a ekologický - žádné vytváření škodlivých látek při práci a bezproblémové odstranění přírodního zbytku disku.

Oblibu si získávají také stavební prvky jako jsou terasové dlaždice, police nebo i nábytek. I na českém trhu je možné koupit třeba příruční váhu z konopného kompozitu. Budoucnost ale pro výrobce bioplastů představuje spotřební elektronika. Obaly počítačů, mobilů, iPodů, televizorů… všechny ty plastové serepetičky, kterými se moderní člověk obklopuje, mohou být vyrobeny z biokompozitů. Do vývoje těchto materiálů investuje většina velkých firem včetně Mitsubishi, Sony nebo Nokie. V sektoru „trvanlivých obalů“ se přitom potkávají dvě doposud oddělované oblasti: škrobové a celulózové bioplasty používané nejčastěji jako kompostovatelné obaly (viz článek Plasty a kompostovací toalety) s vlákennými kompozity. Výsledkem jsou stoprocentně přírodní a rozložitelné materiály vynikající pevností, odolností a s ohledem na použité ingredience rozmanitým spektrem užitných vlastností. Jestliže současné kompozity redukují negativní dopady na životní prostředí o desítky procent, ty stoprocentní by mohly bilanci zcela zvrátit! Jejich nespornou výhodou je, že mohou být zpracovávány pomocí stávajících technologií. Přechod od nestabilní ropy k přírodním materiálům tak může být snazší, než se zdá.

Kolik toho sneseme?

Trend směrem k nahrazení ropných plnidel těmi přírodními potvrzuje i Boris Baňas ze slovenské sestry Konopy, neinvestičního fondu Prečo nie konope? Boris působil několik let jako ekonomický manažer Stredoslovenských energetických závodov. Na pokusy s konopnými kompozity vzpomíná takto: „Keďže som šéfoval fabrike, ktorá spracovávala stovky ton plastov, mali sme všetku potrebnú technológiu na ich spracovávanie a vlastnú nástrojáreň. Testoval som niekoľko materiálov s konopným vláknom. Pri dodržaní parametrov lisovania podľa dátového listu sa materiál správal štandardne ako plast plnený skleným vláknom.“ Na Slovensku bohužel zůstalo při demonstračních projektech, na žádné konkrétní aplikace se materiál nepoužil.

To ovšem neznamená, že by se kompozitní plasty na Slovensku či u nás nevyráběly. Firmy jako Borgers Rokycany nebo Faurecia Lecotex zpracují ročně tisíce tun přírodních vláken. Hádejte pro koho… ano, pro všechny šťastné a spokojené řidiče.

Jak daleko ale můžeme jít při uspokojování našich konzumních potřeb pomocí přírodních zdrojů? V oblasti kompozitů odhaduje Nova-Institut nárůst podílu bio-kompozitů do roku 2020 ze současných 13 na 28 procent v ročním objemu přes 800 tisíc tun. Dr. Martin Patel z Kopernikova Institutu v Utrechtu odhaduje, že ropné plasty mohou být těmi přírodními nahrazeny z 90 procent. To by mělo znamenat významné snížení emisí skleníkových plynů, menší znečištění vod i půdy, zvýšenou zaměstnanost na venkově i ve městech, v zemědělství, zpracovatelském průmyslu i službách, zlepšení hygienických a zdravotních parametrů i užitných vlastností výrobků. Zní to jako rajská hudba, jenže, kdo zaručí, že se bioplastový byznys nevydá cestou drancování krajiny, kácení deštných pralesů, masivního zintenzivnění produkce bez ohledu na stav půdy, vody, hlad… Už v souvislosti s produkcí biopaliv se diskutovalo o tlaku na ceny potravin; jak tomu bude, zvýší-li se hlad po surovinách pro výrobu plastů?

Tyto, byť nepříjemné, otázky si musíme klást a měli by si je klást i účastníci kolínské konference, aspoň pokud myslí své řeči o ochraně přírody a zájmů lidí vážně. Přechod k tzv. zelené ekonomice nás bude něco stát. Tou cenou je dobrovolná skromnost, šetrnost, uvědomělá spotřeba, ochota zajímat se o původ výrobku, pro který se rozhodujeme, o jeho životní cyklus, příběh, ekostopu, cokoli, co nám řekne, jak, za jakých podmínek a s jakými dopady byl vyroben a co se s ním může stát, až doslouží.

Pro ty z nás, kteří se chtějí vydat šetrnou cestou hned, mám na závěr ještě jeden tip. Není sice z konopí, ale obsahuje větší než malé množství lnu. Jmenuje se Museeuw, má dvě kola, lněno-karbonový rám a velmi rád jej sedlá i mistr světa v cyklistice z roku 1996 Johan Museeuw.

Autor je  předseda o. s. Konopa, www.konopa.cz

Novinky

Konopný den v Rožnově pod Radhoštěm

Vraťme konopí zašlou slávu

KONOPNÝ DEN V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM

v sobotu 28. října oslavíme státní svátek v Rožnově, Bezručova 663, 3. ETÁŽ (budova Stroza) odpolednem přednášek, besed, workshopů, ukázek a ochutnávek

VALAŠSKÁ KONOPA

www.facebook.com/valasskakonopa

 
Beseda v Unhošti

Beseda v Unhošti ve středu 13.9. 2017

 
Hempoint čeká na pomocníky

 

Kontaktní místa

Sídlo Konopa z.s.


Lucemburská 39

130 00  Praha  3


info@konopa.cz

IČO: 69387877

Zeleny kruh

HP-logo

Ekostavivo_logo_web_232x60

YEE_banner