O tírnách, aneb dolování vláken z konopí

Pohled na zpracování konopných stonků. Jaké technologie se dnes prosazují? A jak odpovídají požadavku na udržitelně malé a milé technologie?

Článek napsaný původně pro časopis Legalizace.

Vochle a trdlice - to je česká tradice

Pěstování konopí má význam pouze, umíme-li je následně zpracovat. Bez toho, že bychom oddělili vlákna a dřevnaté pazdeří, nemůžeme uvažovat o výrobě sítí, oděvů nebo plastů a briket. To věděli již starověcí lidé, a proto vyvinuli zprvu primitivní, později propracované techniky zpracování konopných stonků. Ke zpracování konopí a lnu se po překlenutí první fáze mlácení pomocí kamenných palic používalo v celé Evropě především trdlic a vochlí. Trdlice jsou jednoduchá dřevěná zařízení, na nichž se konopný stonek lámal a hladil při současném uvolňování dřevitého jádra – pazdeří. Na vochlích, speciálně upravených hřebenech, se pak získané vlákno vyčesávalo, přičemž se oddělovalo dlouhé vlákno a koudel. V navazujících krocích se vlákno dále zušlechťovalo, na kolovrátcích se spřádaly nitě, z nich se tkala plátna, či motaly provazy... Vcelku snadný proces, u konopí, někdy až 4 metrového a robustního, ale extrémně pracný. Není proto divu, že se u nás lidé stále více věnovali lnu, v Rusku a Severní Americe měli na konopí nevolníky.

Dalším úskalím prvozpracování byla potřeba stonky na proces připravit – máčením a později rosením se dosahovalo uvolnění pektinových vazeb, bakterie obsažené ve vodní lázni či v půdě vyžraly ze stonku pektin a vlákna šla díky tomu snadněji oddělit.

maceni

Tradice se musí udržovat. Máčení konopí ve Švýcarsku se s chutí zúčastňují pamětníci. Zdroj: Chanvre-Info

lamani-web

Lámání a česání konopí pomocí tradičních nástrojů – ukázka během Dne konopí na ekofarmě Peníkov, duben 2010. Zdroj: Archiv Slavonická Renesanční o.p.s.

Zpracování stonků probíhalo v chalupách, později se na okrajích vesnic stavěly zvláštní domy vybavené pecí na sušení stonků – pazderny. A proč že jsou pazderny na kraji obce? V pecích se topilo přímo pazdeřím. Drobné a lehké kousky ale často házely jiskry a nejednou se stalo, že střecha, v té době došková nebo šindelová, chytla.

Pokrok nezastavíš

Postupem doby se zpracování stonku inovovalo, ve Francii a Švýcarsku začali používat koňmi či voly přes žentour poháněné drtiče. Z nich se později vyvinuly tzv. tírny, tedy soubory strojů schopné vydrtit a následně vytřít konopná vlákna.

schema-tirna_web

Schéma tírenského zpracování konopí a navazujícího zpracování surovin. Zdroj: archiv Konopa

Rozmach strojního zpracování konopných stonků přišel, na rozdíl od bavlny, až v průběhu 30. let 20. století a během 2. světové války, jak v Německu tak i v USA.

rumunsko-stroj

Zpracování krátkého vlákna v rumunckém Carei. Zdroj: archiv o. s. Konopa

Obnovování pěstování konopí v 90. let 20 st. přineslo odklon od tradičních technologií. Máčení bylo zcela odmítnuto jak z environmentálních (zapáchá a znečišťuje vodu), tak ekonomicko-technologických důvodů (máčí se snopy, moderní zemědělství ale pracuje s balíky a minimalizuje lidskou práci). Proto západoevropské firmy vsadily na rosení, tedy proces využívaný počátkem 20. st. v Americe. Při rosení probíhá odbourávání pektinu přímo na poli, ve stoncích vystavených přirozené vzdušné vlhkosti. Pozitivní je, že se při rosení do půdy vrací velká část živin obsažených ve stonku. Vlákno takto získané sice nedosahuje kvality vlákna z máčených stonků, pro průmyslové účely ale stačilo. Rosení má ale další nevýhodu. Při kombinované sklizni na semeno a stonek zůstává sláma na poli až do začátku, někdy i půlky října. V tomto období již zemědělci nemají jistotu suchého počasí a stává se, že se nepodaří stonky sbalit a z pole odvézt. Úroda přichází vniveč.

I proto se již několik let testují i jiné než mechanické způsoby získávání vláken, především enzymatické zpracování a parní exploze. Ani jedna z těchto metod se ale zatím, především vzhledem k ceně, neprosadila (výjimkou je využití enzymů pro finální úpravu vlákna např. pro textilní využití).

Některé firmy zase vsází na technologie schopné zpracovat stonek mechanicky bez rosení či máčení. Takovou tírnou disponuje i jeden z největších evropských zpracovatelů, francouzské družstvo La Chanvriere de l’Aube. Konopí pěstují družstevníci sdružení do skupin přibližně po 5 na více než 5000 ha a sváží je do tírny přibližně týden po sečení jen dobře usušené. „Lepší, než přijít třeba o 30 % úrody, je dát si se zpracováním trošku víc práce.“ řekl nám k tomu Nicolas Cerutti z Institute Technique du Chanvre. Víc práce znamená víc energie potřebné pro zpracování.

stonky-radek_web

Stonky jsou týden po sklizni připraveny ke sbalíkování a následnému zpracování v tírně družstva La Chanvriere de L’Aube. Zdroj: archiv o. s. Konopa

40 miliónů euro na rozjezd?

V současnosti v Evropě pracuje asi 8 velkých tírenských závodů, čtyři ve Francii, dva v Německu, jeden v Holandsku, ve Velké Británii ukončila provoz historická továrna  a místo ní otevřeli závod s kapacitou až 20 000 ha. Tyto velké firmy využívají vesměs profesionální technologie tří výrobců: francouzské LAROCHE, belgické Van Dommele a německé TEMAFA.

Z ekologického pohledu ale mají tyto technologie řadu nevýhod:

1. velká kapacita – např. Van Dommele nabízí nejmenší linku s kapacitou 3 tuny stonků/hod. To při dvousměnném provozu a výnosu 8 t stonku /ha znamená kolem 1200 ha. Velký akční radius a potřeba často desetitisíců tun konopného stonku zvyšuje tlak na pěstování v monokulturách s použitím chemických hnojiv, rovněž zvyšuje objem dopravy a dopravní vzdálenosti. V zemích s více menšími farmáři vznikají vícenáklady při jejich nasmlouvávání a koordinaci prací.

2. vysoká spotřeba energie - linky se skládají z často desítek strojů s vlastní pohonnou jednotkou o celkovém příkonu několika set kilowat;

3. kvalita vlákna  - linky produkují vlákno tzv. technické kvality využitelné jako surovina především do papíren, automobilek a stavebních izolací, tzn. že na trhu soupeří s dalšími technickými vlákny, často z rozvojových zemí. Na odbytu do těchto odvětví jsou zcela závislé.

Čtvrtou nevýhodou je vysoká pořizovací cena - nejmenší tírna stojí kolem milionu eur, „kloudnou“ fabriku pořídíte za 10 ale i 40 milionů euro;

HempFlax_web

Ukázka průmyslové technologie pro produkci technického vlákna. Její předností je bezesporu kvalitní odprášení a balení výstupních surovin.

Nevím, jak vám, ale mě se do takto nastaveného konopného byznysu příliš nechce. Zvlášť, když se zdá, že to jinak nejde...

Nebo ano? Zdání v tomto případě klame, stačí se vypravit po francouzském venkově, nebo zabrouzdat v nekonečných vodách internetu. Objevíme desítky malých zemědělců a firem, které, technologickým nedostatkům navzdory, konopí pěstují, zpracovávají a... nabízejí na trhu.

To je příklad malého francouzského družstva Chanvre Mellois či Maurice Lebreta z bretaňského Carhalo. Tito nadšenci konopí pěstují zhruba na 20 hektarech a doslova a do písmene ho drtí pomocí starých kukuřičných řezaček. Na kombajnech nebo podomácku vyladěných strojích pak separují jednotlivé frakce. Vychází to levně, i když to působí trošku děsivě. Řezačka při drcení řve jako tur, řidič má nastražený nos – pro případ, že by pazdeří začalo hořet, má připravený i hasicí přístroj. Tento způsob zpracování se ale může jevit poněkud nešťastným. Vedle rizik požárních hrozí často i úraz.

I proto skupina Chanvre Poitou investovala do nejmenší linky profesionální výroby. Jenže, jak během naší návštěvy přiznal Hervé de Conick vyladit tento stroj je stálo minimálně rok práce.

Podobně dlouho ladil svou tírnu i jeden z mála českých zpracovatelů, již zkrachovalá farma rodiny Benešů z Teplicka. Nakonec se neprosadila ani profesionální linka fy Czech Flax Machinery zkrachovalé firmy Canabia.

Co je malé... někdy pěkně žere

Zdálo by se, že bretaňská Terrachanvre vyrábějící stavební směsi v BIO kvalitě se vydala zlatou střední cestou. Jejich fabriku jsme navštívili na jaře 2009 a zprvu jsme byli nadšení – kapacita kolem 300 ha, zpracování konopí z ekologického zemědělství do BIO stavebních směsí. Jenže pak jsme si všimli elektrocentrály zabudované do výrobní haly. I tady konopí spíše než lámou a češou, jak tomu bylo při tradičních postupech, drtí až z toho bolí uši (a citlivější povahy i srdce). Spotřeba energie, dohromady 200 kW, se tak dostala na úroveň, kdy ji nebylo možné pokrýt ze sítě (areál stojí na venkově a není napojen na vysokokapacitní rozvody).

terrachanvre_web

Pohled na areál lokálního výrobce BIO certifikovaných stavebních směsí společnosti Terrachanvre ve francouzské Bretani.

Hledání ideálního stroje tak pokračuje. Dnes už je jasné, že to nebude farmářská tírna Hévr – Benedikt, první stroj zprovozněný v polních podmínkách u nás, který  se ale nikdy nedostal přes zkušební provoz. Z mého pohledu se ideálním jeví profesionální typ malé, kompaktní tírny, schopné zpracovávat stonky bez či jen minimálně rosené z ploch maximálně kolem několika set hektarů, stroj, který minimalizuje energetickou spotřebu i vzdálenosti a produkuje suroviny různých frakcí i kvality. Tímto směrem zaměřil jeden z výzkumů Německý agrotechnický institut ABL. V ABL se podařilo vyvinout technologii, která zpracovává mírně fermentované ale nerosené stonky do řady průmyslově využitelných surovin s až 50 % úsporou energie než obdobná průmyslově vyráběná tírna.

Ani tato linka ale alespoň v mých očích nepředčí technologii, kterou vymyslel již počátkem minulého století George W. Schlichten a nazval ji dekortikátor (o dekortikátoru jsem psal v dubnovém Konoptiku 2010). Různé obdoby dekortikátoru tvořily páteř renesance konopářství v USA i Německu během 2. světové války.

Dnes se o obdobu těchto strojů pokouší nadšenci v Rakousku (nejdál je aktuálně skupina z obce Hanfthal u hranic s Moravou), Švýcarsku (Chanvre Info), Anglii... K nám se ale zatím dostávají jen fotky a útržkovité informace o jejich nereplikovatelnosti. V Kanadě sice uvedli na trh stroj přímo založený na původních Schlichtenových plánech, ani o jeho provozu ale nic bližšího nevíme.

I proto Konopa společně se zemědělským družstvem ZEMĚDRUH dál pracuje na znovuoživení dekortikátoru. Přispět můžete i vy! Více informací k projektu na www.konopa.cz

Michal Ruman

Zdroje a odkazy:

Zpracovatelé:

La Chanvriere de L’Aube: www.chanvre.com

HempFlax: http://hempflax.com

Chanvre Mellois: http://www.chanvre-mellois.com

Poitou Chanvre: http://www.poitou-chanvre.com

Terrachanvre: http://www.terrachanvre.com

      Institut ABL:

Evropská asociace technického konopí EIHA: www.eiha.org

Výrobci strojů:

LAROCHE: http://www.laroche.fr

Temafa: http://www.temafa.com/

      Van Dommele: http://www.vandommele.be

VIDEA:

Pohled na tírny Van Dommele a pěstování konopí v západní Francii

http://www.vandommele.be/htmlENG/downloads.html

Produkce Chanvre Mellois: ">

Novinky

Konopný den v Rožnově pod Radhoštěm

Vraťme konopí zašlou slávu

KONOPNÝ DEN V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM

v sobotu 28. října oslavíme státní svátek v Rožnově, Bezručova 663, 3. ETÁŽ (budova Stroza) odpolednem přednášek, besed, workshopů, ukázek a ochutnávek

VALAŠSKÁ KONOPA

www.facebook.com/valasskakonopa

 
Beseda v Unhošti

Beseda v Unhošti ve středu 13.9. 2017

 
Pozvánka - Nebovidy

Celý článek...
 

Kontaktní místa

Sídlo Konopa z.s.


Lucemburská 39

130 00  Praha  3


info@konopa.cz

IČO: 69387877

Zeleny kruh

HP-logo

Ekostavivo_logo_web_232x60

YEE_banner